Popisky na e‑shop udělá počítač lépe než člověk

Petra Plemlová má ráda matematiku a technologie, sama
začala psát aplikace pro svoji textilní firmu.
Čtyřnásobná matka Petra Plemlová
během poslední mateřské
dovolené musela kvůli onemocnění
manžela ze dne na den
sama zajistit obživu pro celou rodinu.
Potřebovala měsíčně 15 tisíc korun
na splátku hypotéky. Začala šít, potom
prodávat látky a nyní po sedmi letech
její firma Unuo ročně vyrobí 70 milionů
kusů dětského oblečení. Látky
vyváží do sedmi zemí a letos počítá
s obratem ve výši 150 milionů korun.
Zaměstnává sto lidí. Za růst firmy
vděčí rozhodnutí odstěhovat ji z Prahy
do Tábora a především v podnikání
maximálně využít vlastní technologie.
V případě společnosti Unuo to znamená automatizaci skladů, nákupu
zboží či tvorby obsahu na e‑shopu.
Na vývoji programů, které na to firma
využívá, se přímo podílí Plemlová.
Původní profesí je sice učitelka v mateřské
škole, ale odmala měla ráda
matematiku a technologie. Studovat
je nešla, protože je těžký dyslektik.
Dostala se k nim tak až ve vlastním
podniku.
Začátky firmy Unuo spočívaly v tom,
že všechno, co šlo, zapisovala Plemlová
do Excelu. Za nezbytné to začala
považovat v momentě, kdy si jeden
z prvních zaměstnanců nepamatoval, co včera objednával. Že začne
programovat, se rozhodla poté, co si
programátor za přidání nové funkce
do e‑shopu řekl o pět tisíc korun. Učila
se doma po internetu a bez kurzů.
Prvních pár let programy pro firmu
psala sama. „Pak jsem si ale najala
programátora. Narazila jsem na strop
toho, co se dokážu naučit. Potřebovala
jsem určitou pokročilost,“ říká
podnikatelka, jež je stále iniciátorkou
technologického rozvoje firmy.
Jedním z hlavních nástrojů, které
Unuo využívá, je vlastní aplikace
Picki, jež automatizuje všechny procesy
ve skladu. Díky ní firma ušetří
pracovní místa. „Při ročním obratu
přibližně 30 milionů korun jsme měli
ve skladu stejný počet zaměstnanců
jako nyní při obratu kolem 150 milionů,“
říká podnikatelka, jejíž smysl
pro technologie lze ilustrovat na jejím
vztahu k tak obyčejným kancelářským
věcem, jako je papír a tužka: „Když
u nás vidím někoho, jak nese papír
s poznámkami, cítím průšvih. Hrozí,
že se informace ztratí. Takže u nás se
pracuje se čtečkami,“ tvrdí Plemlová.
Automatizaci používá Unuo vedle
skladu i v e‑shopu, firma ho má nyní
v sedmi jazykových verzích. „V každé
mutaci se automaticky tvoří produktové
karty, proto jsem vytvořila
vlastní databázové řešení. Díky jedné
takové automatizaci jsme zkrátili čas
na výrobu produktové karty na e‑shop ze tří hodin na 30 minut,“ říká Plemlová.
Všechny texty o produktech
na e‑shopu vytváří robot. U látek se
řeší vždy tři parametry – šíře, složení
a gramáž. Podle nich se pak skládá
text na základě algoritmů typu: když
látka obsahuje elastanu od tolika
do tolika procent, hodí se na takový
a takový druh oděvů. Robot automaticky
složí větu: „Látka je vhodná
na legíny.“ „Najít člověka, který
dokáže popsat látku, se ukázalo jako
velký problém,“ svěřuje se Plemlová.
„Automatizace je tedy velkým
ulehčením. Texty pro ostatní jazyky
nepřekládáme, děje se to také automaticky,“
říká Plemlová a dále uvádí,
že novinkou na jejím e‑shopu je i to,
že veškeré „fotografie“ zboží vznikají
přímo v počítači bez zásahu fotografa
či grafika. „Všechny tyto a milion dalších
maličkostí nám pomáhají držet
kladný hospodářský výsledek a růst,“
říká Plemlová. Vše, co v IT oddělení Unua vznikne,
firma prodává dál, aby zúročila
náklady na vývoj. Základ budoucího
byznysu v tom ale Plemlová nevidí:
„Prodávat aplikace je velmi náročné
a obdivuju všechny, kteří to dělají. Je
to mnohem složitější než prodávat
látky. Každý zákazník má úplně jiné
potřeby a má v úplně jiném stavu
svá data a systémy, takže je velmi komplikované aplikaci ve firmě implementovat,“
říká Plemlová, která toto
podnikání nechce rozvíjet víc, protože
příprava je dost náročná na to, jak
laciná je aplikace – stojí pár tisíc
korun. „Dělám to kvůli tomu, že nám
to pomůže pokrýt náklady na vývoj
aplikací,“ popisuje manažerka, která
prodala už stovky aplikací. Vývoj
nástrojů považuje za klíčový, i kdyby
nová technologie přinesla jen drobné
zvýšení tržeb.
Plemlová má ráda čísla a díky digitalizaci
všech možných složek práce
má firma obrovské množství dat. To jí
umožnilo zpřesnit řízení firmy. „Přináší
nám to statisíce i miliony na úsporách,
které nám pomáhají růst,“ říká
Plemlová, jejíž byznysový plán je
zvýšení tržeb letos o více než 50 procent.
„Mzdové náklady se nám zvýší
přibližně o 10 procent a očekáváme i o desítky procent vyšší hospodářský
výsledek.“
Aby byla digitální transformace
efektivní a vůbec možná, musí
změnou myšlení a práce projít každý
ve firmě – od expedientek až po švadlenky
a účetní. Podnikatelka je sama
školí především v Excelu a zkouší
i jejich znalosti. „Dnes sami zaměstnanci
přicházejí s návrhy na zlepšení,
díky nim se naše firma mění z mechanického
strojku na digitální,” říká
Plemlová.
V zavádění technologií nevidí Plemlová
žádnou překážku, vysvětluje
to celému týmu tak, že to není něco
navíc, něco nehmatatelně futuristického,
drahého a komplikovaného. „Je to
způsob myšlení,“ říká podnikatelka.
„Žiju ve své bublině představ o tom,
jak se dá podnikání digitalizovat.
Přijdu do restaurace a divím se, že
stále ještě někdo platí číšníka za to,
že mi odnese papírový jídelní lístek,“
říká Plemlová a pokračuje: „Moje
restaurace snů by vypadala tak, že
se kouknete do mobilu a vidíte, kolik
mají volných míst, zamluvíte si stůl
a rovnou si objednáte a zaplatíte jídlo.
Když přijdete, máte ho na stole. To
je rychlost obrátky, která vás uživí,“
popisuje Plemlová svoji představu.